Boj o rozhlas (1968)

Boj o rozhlas
	konflikt: Invaze do Československa
	Občané a vojáci u rozhlasu, foto Hana Hamplová
Trvání	21. srpen 1968
Místo	Praha, Československo
Souřadnice	50°4′44″ s. š., 14°26′3″ v. d.
Výsledek	Obsazení rozhlasu sovětskou armádou
Strany
ČSSR	SSSR
Síla
asi 500 lidí	pěchota a 6 tanků
Ztráty
17 mrtvých (3 zastřelení, 12 lidí zemřelo při výbuchu muničního vozu, 2 lidé vyskočili z okna); 50 zraněných	3 tanky
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Boj o rozhlas byl masakr 17 neozbrojených československých občanů bránících Československý rozhlas na Vinohradské třídě v Praze před obsazením vojsky invazní armády 21. srpna 1968. Při pokusu sovětských vojsk proniknout k budově rozhlasu použili jeho obránci kameny a někteří z nich proráželi krumpáči vnější nádrže s naftou na tancích, naftu zapalovali a několik tanků se jim podařilo zničit.^[2] Toto střetnutí se stalo symbolem odporu Pražanů proti vpádu cizích armád v roce 1968.

Pozadí

Dne 5. ledna 1968 se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ Alexander Dubček. Znamenalo to začátek tzv. pražského jara. Tento proces začal znepokojovat ostatní země východního bloku včetně SSSR. Vedení Sovětského svazu se zpočátku pokoušelo zastavit nebo omezit změny v ČSSR přes sérii upozornění. Po sérii neúspěšných jednání, pravděpodobně na základě tzv. Zvacího dopisu sepsaného konzervativními členy tehdejšího ÚV KSČ, v noci z 20. srpna na 21. srpna 1968 zahájila vojska pěti států varšavské smlouvy invazi do Československa. Jedním z prvních cílů byl i československý rozhlas, který vysílal necenzurované informace o invazi vojsk států Varšavské smlouvy a vyzývali ke klidu a tichému odporu vůči okupantům. Z rozhlasu k posluchačům mluvili Vladimír Fišer, Eva Kopecká, Věra Šťovíčková, Jiří Dienstbier, Ondřej Neff a další. Boje začaly v pět hodin ráno.^[zdroj?]

Boj o rozhlas

Kolem sedmé hodiny propukly střety před budovou Československého rozhlasu. Lidé navršili směrem od Václavského náměstí vysokou barikádu, která dočasně zablokovala postup sovětských tanků.

V půl osmé se šest sovětských tanků^[3] dostalo přímo před rozhlas. Pražané tanky přivítali sprškou kamení, ale pak se s jejich posádkami dali do vášnivé diskuse. Tato napjatá situace trvala několik hodin. Poté, co najel jeden tank do barikády tvořené nákladním autem a začal hořet, se situace změnila. Jeden z obránců barikády na něj vyšplhal a začal mávat československou vlajkou. Řidič se ho neúspěšně snažil setřást manévry se svým strojem. Nakonec byl tento člověk zastřelen některým z vojáků. Dav demonstrantů byl následně rozehnán střelbou. Většina zamířila dolů na Václavské náměstí či do okolních domů. Bylo mnoho raněných a několik mrtvých. U fontány pod Národním muzeem byla zřízena nouzová ošetřovna. Ještě odpoledne se z Vinohradské třídy ozývala střelba a některé domy (Hajnovka) hořely,^[3] ale rozhlas byl již obsazen.

Střety před sídlem UV KSČ

Před budovou ÚV KSČ se sešel dav zhruba pěti stovek lidí. Několik lidí bylo při obsazování budovy postřeleno a jeden člověk svým zraněním podlehl.^[3]

Reference

↑ ^a ^b PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 1.. vyd. Praha: Albatros, 2001. 619 s. ISBN 80-00-00987-0. Kapitola 1968: Tankový export ideologie, s. 350, 374.
↑ Obrana proti okupantským tankům: krumpáč a noviny, TN Nova
↑ ^a ^b ^c VLČEK, Tomáš. rok 1968; středa 21. srpna 1968 [online]. totalita.cz. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Pacner-1] PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. 1.. vyd. Praha: Albatros, 2001. 619 s. ISBN 80-00-00987-0. Kapitola 1968: Tankový export ideologie, s. 350, 374.

[2] Obrana proti okupantským tankům: krumpáč a noviny, TN Nova

[totalita.cz-3] VLČEK, Tomáš. rok 1968; středa 21. srpna 1968 [online]. totalita.cz. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]

České konflikty po druhé světové válce

1945–1948	válka s banderovci (Akce B) (1945–1947) • Československo-polské pohraniční spory (1945–1947) • Vysídlení Němců z Československa (1945–1947) • Přesídlení Maďarů do českých zemí (1945–1947) • Únor 1948

1948–1989	Akce DI (Důverné-Izrael) 1947-1949 • Československý protikomunistický odboj (Skupina bratří Mašínů, Černý lev 777, Světlana, Jarmila) • korejská válka (1950–1953) (Československá vojenská a následně civilní nemocnice v Severní Koreji (1952–1956), Repatriační komise neutrálních států (RKNS) (1953–1954), Dozorčí komise neutrálních států (DKNS) (1953–1993)) • Letecký souboj nad Merklínem (1953) • Plzeňské povstání (1953) • Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa (boj o Československý rozhlas, Incident u holešovských kasáren) (1968) • Protesty v Československu v letech 1968–1969 • Operace Krkonoše (1980) • Sametová revoluce (1989)

1989–současnost	občanská válka v Angole (mírové mise OSN UNAVEM I (1989-1991) a UNAVEM II (1991–1992)) • válka za nezávislost Namibie (mírová mise OSN UNTAG (1989–1990)) • válka v Zálivu (Československý protichemický prapor v Perském zálivu) (1990–1991) • mírová mise OSN UNGCI (1991–2003) • mírová mise OSN UNIKOM (1991–1993) • válka v Jugoslávii (mírové mise OSN UNPROFOR (1992–1995), UNCRO (1995–1996), UNPREDEP (1995–1999), UNTAES (1996–1998) a UNMOP) (1996–2002); mírové mise NATO IFOR (1995–1996/1997), SFOR (1996/1997–1998) a SFOR II (1998–2004), mírová mise EU operace Althea (2007–2008; 2010–současnost)) • občanská válka v Somálsku (mírová mise OSN UNOSOM I (1992–1993)) • občanská válka v Tádžikistánu (mírová mise OSN UNMOT (1994–2000)) • válka v Abcházii (1992–1993) (mírová mise OSN UNOMIG (1994–2009)) • občanská válka v Mosambiku (mírová mise OSN ONUMOZ (1993–1995)) • první občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNOMIL (1993–1997)) • občanská válka v Sieře Leoně (mírová mise OSN UNAMSIL (1999–2005)) • válka v Kosovu (mírové mise OSN UNMIK (1999–současnost); mírové mise NATO AFOR (1999) a KFOR (1999–2011)) • druhá válka v Kongu (mírové mise OSN MONUC (2000–2010/2011) a MONUSCO (2010/2011–současnost)) • eritrejsko-etiopská válka (mírová mise OSN UNMEE (2001–2008)) • druhá občanská válka v Libérii (mírová mise OSN UNMIL (2003–2008)) • občanská válka v Makedonii (mírová mise NATO Operace Essential Harvest neboli Task Force Harvest (TFH) (2001)) • Operace Trvalá svoboda v Kuvajtu (2002–2003) • válka v Afghánistánu (mise NATO ISAF (2002–2003; 2004–2014) a RS (2015–současnost); mírová operace OSN UNAMA (2008-současnost)) • válka v Iráku (2003–2009) • humanitární operace NATO v Pákistánu Winter Race (2005–2006) • občanská válka v Čadu (2005–2010) (mírová operace EU EUFOR Tchad/RCA) • mise NATO Baltic Air Policing (2009; 2012–2013; 2019) • mírová mise EU Operace Atalanta (2010–současnost) • mezinárodní mírová operace MFO (2010–současnost) • válka v Mali (mírová operace EU EUTM Mali (2013–současnost)); mírová mise OSN MINUSMA (2017–současnost)) • operace NATO Operace ASICIPPN (2014; 2015; 2016) • občanská válka v Sýrii (mírová mise OSN UNSMIS (2012), operace NATO Operace Active Fence (2014–2015)) • mírová mise OSN MINUSCA (2014–současnost) • mírová mise EU EU NAVFOR MED neboli EU NAVFOR Sophia (2015–současnost) • mírová mise OSN UNDOF (2015–současnost) • občanská válka v Iráku (2016–současnost) • mise NATO NATO Enhanced Forward Presence (eFP) (2018–současnost) • kauza Vrbětice (2021)

jednotlivci	Čechoslováci v cizinecké legii během války v Indočíně (1946–1954)